BIOLOGICKÁ DOSTUPNOST

Biologická dostupnost (bioavailability): co tělo skutečně využije

Biologická dostupnost popisuje, jaká část podané látky je po absorpci skutečně k dispozici pro využití organismem. Pojem se používá u léčiv, ale i u živin (např. bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerály). V praxi závisí na formě látky, technologii zpracování, složení stravy, stavu trávícího traktu a způsobu podání.

Proč je biologická dostupnost důležitá

Nejde jen o množství látky na etiketě, ale o to, kolik se vstřebá a v jaké formě se dostane do oběhu. Dvě zdánlivě stejné dávky mohou mít v organismu odlišný efekt podle použité formy (např. chelát vs. anorganická sůl u minerálů), přítomnosti pomocných látek, velikosti částic, pH či současně konzumovaných potravin.

Faktory, které ji ovlivňují

Forma látky a technologie (soli, cheláty, liposomy, mikronizace).
Matice jídla (tuky zvyšují vstřebání lipofilních látek, vláknina může snižovat absorpci některých minerálů).
Stav trávení a mikrobiomu (enzymy, žaludeční kyselost, střevní bariéra).
Interakce (kompetice mezi látkami, lékové interakce).
Způsob podání a timing (s jídlem / nalačno, rozdělení dávek během dne).

Poznámka: V oblasti léčiv mají posouzení biologické dostupnosti určovat odborné studie a regulace. U doplňků stravy vycházejí informace spíše z obecně známých principů výživy a farmakokinetiky – nejde o léčebná tvrzení.

Nejčastější dotazy (FAQ)

Je „vyšší dávka“ vždy lepší?

Ne. Klíčové je, kolik tělo skutečně využije. Někdy lépe funguje nižší dávka ve vhodnější formě nebo s lepším načasováním.

Může jídlo zvyšovat/snižovat dostupnost?

Ano. Tuky zvyšují vstřebání lipofilních látek; vláknina nebo fytáty mohou snižovat absorpci některých minerálů. Záleží na konkrétní látce.

Hraje roli velikost částic?

U některých forem ano – jemnější částice mají větší povrch a mohou se vstřebávat rychleji. Důležitá je ale i stabilita a bezpečnost.

Co interakce mezi látkami?

Některé látky si konkurují (např. vs. měď v nadbytku), jiné se podporují (vitamin C zvyšuje využití železa z rostlin).

Je „liposomální“ vždy nejlepší?

Liposomální forma může u vybraných látek zlepšit stabilitu a vstřebání, ale není univerzálně nejlepší pro vše.

Má význam rozdělit dávku během dne?

Často ano. Menší rozdělené dávky mohou být šetrnější a zlepšit využití u látek s limitovaným transportem.

Proč mi některé doplňky „nesedí“?

Citlivost může souviset s kyselostí, pomocnými látkami, intolerancemi nebo interakcemi. Vyplatí se zkusit jinou formu či dávkování.

Existuje 100% dostupnost u doplňků?

U perorálních forem prakticky ne. 100% biodostupnost je spíše po intravenózním podání (oblast léčiv, nikoli doplňků).

Jak ověřit kvalitu?

Sledujte transparentnost, jasné dávkování, uvedenou formu účinné látky a pokud možno testy kvality/stability.

Má smysl brát doplněk nalačno?

U některých látek ano, u jiných je lepší jídlo (např. tuk u lipofilních vitaminů). Řiďte se etiketou a vlastním komfortem.

Orientační kalkulačka vlivů na „efektivní dávku“

Zaškrtněte faktory (můžete více). Model je pouze ilustrační a neplatí univerzálně pro všechny látky.

Základní odhad (etiketová dávka)

S tukem (lipofilní látka)

Vysoká vláknina/fytáty v jídle

Rozdělení do více menších dávek

Silná káva/čaj těsně před/po

Vhodná forma (např. chelát, organická sůl)

Gastro potíže / nízká kyselost žaludku

Současně synergická živina

Lékové interakce (obecně)

Načasování dle etikety

Odhad „efektivní“ dostupnosti: vyberte faktory (0–100 %).

Upozornění: Kalkulačka je zjednodušený model pro edukaci. Nejde o klinické doporučení ani měření skutečné biodostupnosti. Řiďte se vždy etiketou konkrétního produktu a doporučením odborníka.

Prohlášení: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje lékařskou péči. U léčiv rozhoduje o volbě a dávkování výhradně lékař a lékárník. nejsou náhradou pestré stravy.